Knossós

Nejvýznamnější minojský palác, kam se v sezóně každý den vydává na prohlídku 4200 turistů. Palác leží jen 5 kilometrů od Iráklionu a je otevřený v létě 8.00 – 17.00 v pracovních dnech a 8.00 – 15.00 přes víkend, od října do března potom denně 8.30 – 15.00. Pokud se zde nechcete tlačit s obrovskými davy návštěvníků, je dobré přijet sem hned ráno a předběhnout tak zájezdní autobusy, jež sem přijíždějí kolem 11 hodiny.

Je pozoruhodné, že tak důležitý a rozsáhlý palác, jako je Knossós, byl objeven až na začátku 20. století. Historikové jeho existenci tušili již dávno a archeolog Heinrich Schliemann, který objevil Tróju, zde dokonce roku 1887 prováděl výkopy. Krétský archeolog Mínos Kalokairinós zde objevil několik nádob a Schliemann dospěl k názoru, že rozlehlý plaác ležel pod malý kopcem.. přesto však nebyl schopen zakoupit zdejší půdu a slávu z objevení Knossu si později odnesl mladý Angličan Arthur Evans.

Evanse velmi zaujaly Schliemannovy dohady o poloze paláce a hned po jeho smrti v roce 1890 vyrazil na Krétu, aby sjednal odkoupení této části země. Tato komplikovaná transakce s tureckými vlastníky trvala pět let, ale Evans nakonec uspěl a 23. března 1900 začal s vykopávkami, již za měsíc objevil trůnní sál a podle velkého krále Minose, jemuž nádherný trůn patřil, pojmenoval objevenou civilizaci „minojská“.

Centrální nádvoří

Všechny minojské paláce se stavěly kolem centrálního nádvoří. Představovalo ohnisko celého areálu a pravděpodobně se využívalo pro slavnostní účely a královské audience. Z nádvoří v Knossu se otevírá úchvatná podívaná do údolí.

Piano nobile

Evans pojmenoval rozlehlou místnost v horním patře „piano nobile“, neboť se domníval, že mohla sloužit jako audienční síň minojských králů. Její stěny pokrývají kopie jedinečných fresek s hbitými skákajícími býčími tanečníky – nejznámějších obrazů v Knossu.

Fresky s delfíny

Královniny komnaty byly bohatě zdobené freskami s hravými delfíny; patřila k nim i dobře vybavená koupelna, a dokonce splachovací záchod.

Skladiště

Ve skladištích byly umístěny obrovské hliněné nádoby zvané píthoi, v nichž Mínójci uchovávali olivový olej, olivy, obilí a další zásoby. Podobné nádoby o objemu až 200 litrů používali Řekové další čtyři tisíciletí a vyrábějí je dodnes.

Jižní propylaje

Monumentální jižní brána do palácového komplexu byl částečně opravena a krášlí ji kopie fresky Procesí, jejíž originál stejně jako další oslnivé artefakty z Knossu vystavuje Archeologické muzeum v Irákleiu. Střechu propylají původně podepíraly čtyři zužující se dřevěné sloupky.

Hlavní schodiště

Tři menší schodiště a bludiště chodeb kdysi vybíhaly z pěti širokých mělkých stupňů hlavního schodiště, z nichž se dochovaly jen čtyři. Tuto část palácového komplexu dekoruje kopie původní fresky zvané Štít, která tu byla odkryta.

Síň dvojbřitých seker

Chodba vedoucí do králova megarónu obdržela jméno podle symbolů dvojbřité sekery na stěnách a sloupech. Dvojbřitá sekera labrys byla charakteristickým znakem Knossu a jeho říše.

Severní vstupní chodba

Vchod do chodby krášlí freska Útočícího býka, jednoho z přetrvávajících symbolů Knossu. Po obou stranách spatříte rozvaliny komnat a hluboké kamenné skladovací šachty. Podobizny posvátných býků přečkaly tajemnou minojskou civilizaci a pomohly podpořit pověst o Mínotaurovi.

Trůnní sál

Vedle nádrže spočívá kamenný trůn, údajně patřící králi Mínóovi. Má se za to, že nádrž sloužila k rituální očistě, jež zřejmě předcházela samotnému obřadu obětování božstvům.

Busta sira Arthura Evanse

U vchodu do areálu stojí Evansova busta. Byla odhalena na památku muže, jenž objevil na svahu nad Irákleiem palác legendárního krále Mínoa. Za odvážnou rekonstrukci starověkého paláce vděčíme především jeho představivosti.